‚Misogynisté‘: Trumpův fanoušek má hodně co říct ve filmu, který tomu tak není
V satiře s kladivem odehrávajícím se na Election Night 2016 nejsou hlavními hvězdami žádní lidé, pouze archetypy přednášející mluvené body.
Všichni hráči v The Misogynists znějí, jako by jim místo scénáře bylo předáno mluvení.
Rasistický, sexistický a naštvaný šéf středního věku vysvětluje svůj nechtěně zaslechnutý a odporný monolog o dvou ženách doslovnou citací z knihy Trump: It’s locker room talk.
Sexuální pracovnice přemluví svého kolegu, aby ji doprovodil na vysoce placený koncert tím, že se bude hádat, že to, co dělají, je posílení. Její přítel kontruje: Musíme si přestat dovolit být sexualizováni. V časopisech, filmech, všechno je o našich tělech, je mi z toho špatně…
Oscilloscope Laboratories a Factory 25 uvádí film, který napsal a režíroval Onur Tukel. Žádné hodnocení MPAA. Délka představení: 85 minut. Otevře se v pátek v kinotéce Facets.
Liberální bílá matka je volána svým dítětem za pokrytectví. Manažer hotelu vysvětluje své váhání uklidit podlahu poté, co na ni host namířil zbraň, slovy: To není dost dobrý důvod. Ted Nugent tu byl minulý týden [a] měl s sebou čtyři pušky.
To nejsou uvěřitelné lidské bytosti. Jsou to archetypy, chrlí dialogy, které zní jako Neil LaBute, přibližně v The Company of Men se setkává s Davidem Mametem bez pochopení.
Občas ostrá, ale nakonec tupá a převařená satira spisovatele a režiséra Onura Tukela, která se odehrává v New Yorku v noci na prezidentské volby v roce 2016, měla premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu v Hamptons v říjnu 2017, ale teprve teď dostává reklamu. uvolnění.
Není nutně datováno. Jen se ponoří do jednoduchých stereotypů, aniž by nabízel mnoho z perspektivy.
Dylan Baker hraje Camerona, šestapadesátiletého manažera společnosti, který posledních několik měsíců žije v hotelovém apartmá a tvrdě večírky, po rozchodu se svou manželkou, který trval asi 30 let.
Jak se valí výsledky voleb a je jasné, že Donald J. Trump bude příštím prezidentem Spojených států, extatický Cameron prohlašuje: Kurva prohrála, muži vládnou!
Lou Jay Taylor je Cameronův spolupracovník Baxter, který se k Cameronovi připojuje, aby oslavil Trumpovo vítězství, ale má těžké chvíle, protože ví, že jeho manželka (Christine M. Campbellová) bude z výsledků voleb zdrcena. Ivana Milicevic a Trieste Kelly Dunn jsou výše zmíněné prostitutky, které Cameron najal, ale zamysleli se nad tím, že stráví večer s tak odporným člověkem.
Spisovatel-režisér Tukel přidává několik efektních vychytávek, například klipy v hotelové televizi přehrávající znepokojivým, obráceným způsobem, a la film Olivera Stonea. A jsou tam lstivě vtipné dialogy, jako když manžel řekne své ženě, že měl jen půl piva, a ona odpoví: Měla jsi jen půl piva? Co jsi udělal s tou druhou polovinou?
Ale mnohem častěji se realismus a nuance ztrácejí, když Cameron chrlí řádky jako: Nesnáším tuhle PC kulturu. ... Nejste svobodní, pokud se obáváte, že zraníte city lidí, Trump to pochopil a F--- buďte hodný, ať žije Trump! a ty jdeš nízko, my jdeme vysoko, jak se ti to osvědčilo?
Vím: Někteří lidé mluví jen tak. Cameron je ale vykonstruovaný a přehnaný maniak, který se sám dostává do ošklivých konfrontací, chrlí ignorantské názory na ženu s nadváhou, má sadistické potěšení z vývoje, který znamená konec manželství jeho přítele, řadí etnické skupiny z od nejnižší po nejvyšší a přináší nesourodý, chlastem a drogami nabitý monolog o tom, jak nikdo z nás není svobodný od chvíle, kdy se narodíme.
Baker je dokonalý herec a nelze popřít intenzitu a sílu této závěrečné řeči, která obsahuje jako břitva pohled na zdroj Cameronova sebedestruktivního chování a jeho jedovatosti.
Příliš málo, příliš pozdě. Do té doby se Cameron choval jako taková karikatura plná vzteku a nenávisti, nic v jeho minulosti se neblíží omluvě netvora, kterým se stal.
Ranna ’: