26letý zákaz maloobchodního prodeje barev ve spreji v Chicagu by již nebyl zákazem pro dospělé na příkaz původního sponzora, aby pomohl maloobchodníkům v pohraničních odděleních, kteří přicházeli o podnikání na předměstí.
Ve středu se to však nestalo.
Místo schválení vyhlášky, kterou spolufinancovali radní Edward Burke (14.) a Matt O’Shea (19.), licenční výbor postoupil dva roky staré nařízení zpět finančnímu výboru, kterému předsedá Burke.
Předsedkyně licenčního výboru Emma Mitts (37.) řekla, že to předala Burkovi, protože ji o to požádal. Nevysvětlila proč.
O'Shea doufá, že středeční legislativní změna připraví půdu pro schválení vyhlášky, která dva roky uvízla ve výboru.
Tvrdil, že majitelé malých podniků v True Value, Ace Hardware a dalších obchodech v jeho pohraničním oddělení jsou rozdrceni zákazníky opouštějícími město.
Lidé odcházejí na předměstí přímo přes ulici ze svých míst. Nemohou tam dostat barvu ve spreji, takže se tam vůbec nezastavují. Požádali mě, abych jim pomohl, řekl O'Shea.
O’Shea popřel, že by uvolnění zákazu bylo otevřenou pozvánkou pro graffiti taggery.
Lidé, kteří chtějí označkovat a stříkat barvu – dostanou svou barvu ve spreji, kde mohou. Nezáleží na tom, jestli nakupují dva bloky od svého domu nebo čtyři míle od svého domu, řekl O'Shea.
Pokud lidé chtějí drogy, půjdou pro ně mimo svou čtvrť. Pokud lidé chtějí alkohol, půjdou si pro něj mimo svou čtvrť.
Vysloužilý poručík chicagské policie a křižák proti graffiti Bob Angone řekl, že Burke a O’Shea dělají kolosální chybu, když tlačí na to, aby si dospělí mohli koupit barvy ve spreji.
Žádné nápisy v obchodech tyto tagery nezastaví. Zákaz pomohl udržet Chicago tak krásné město, jakým je. Něco tu smrdí, napsal Angone ve středu v e-mailu na web.
Nenechte se mýlit, že zákaz zabránil tomu, aby bylo Chicago zaplaveno bezduchými graffiti. Stálo to CTA miliony a pak se rozšířilo do čtvrtí. To, co vydělá pár podniků, bude stát daňové poplatníky další miliony na úklidu, policistům čas a je to prostě ošklivé. Byl to každodenní boj, kterému radní nechtěli čelit.
Podle zmírněné vyhlášky, kterou nyní předkládá finanční výbor, by chicagští maloobchodníci, kteří se rozhodnou prodávat barvy ve spreji, značkovače se širokým hrotem a leptací zařízení, byli povinni je vystavit v oblasti, která není přístupná široké veřejnosti bez pomoci zaměstnanců.
Tyto obchody by také musely vyvěsit na veřejnost pohlednice s varováním: Vandalismus je v rozporu se zákonem a trestá se pokutou až 2 500 USD a až 30 dny vězení.
Ve zjevném pokusu usnadnit těm, kterých se to týká, že změny budou otevřenou pozvánkou pro taggery, usnadnit spolknutí uvolněných pravidel, Burke uvalil dramaticky vyšší pokuty pro nezletilé, kteří byli přistiženi k držení graffiti nástrojů, a dospělé, kteří jim pomáhají a nabádají je.
Nezletilí by čelili pokutě 500 USD za každý přestupek a trojnásobku této částky, pokud by byli chyceni více než jednou ve stejném roce. Také by byli povinni vykonávat veřejně prospěšné práce.
Dospělí, kteří jim pomohou obstarat graffiti nástroje, budou čelit pokutám v rozmezí od 500 do 1 500 USD za každý přestupek.
Městská rada zakázala maloobchodní prodej barev ve spreji v Chicagu v roce 1992, aby zbavila vandaly graffiti jejich zbraní teroru ve stejný den, kdy zastupitelé odhlasovali regulaci venkovních telefonních automatů v zátahu proti drogovým dealerům.
Frustrace z drogové a gangové epidemie ve městě se toho dne rozproudila, když radní vytrhli z výboru a schválili dva roky starý zákaz sprejování. V té době byla pozastavena poté, co se manažeři barev dohodli, že darují městu tisíce galonů barvy na vyčištění poničených budov.
Chicago, kde se každý rok prodaly 4 miliony plechovek barev ve spreji za odhadovanou cenu 12 milionů dolarů, bylo podle National Paint and Coatings Association jediným městem v USA, které zakázalo maloobchodní prodej tohoto produktu.
Sedm let předtím radní zakázali prodej barev ve spreji nezletilým.
Pak-Ald. Richard Mell (33), jehož dcera nyní zastupuje oddělení, tehdy tvrdil, že toto opatření nijak nezastavilo bezduché ‚taggery‘, kteří se proháněli našimi čtvrtěmi a ničili majetek.
Burke souhlasil a nazval plechovky se spreji zbraněmi teroru.
Pokud si to nemohou koupit v Humboldtově parku, nepojedou do Highland Parku, řekl tehdy.
Námitky proti průkopnickému zákazu prodeje barev ve spreji se dostaly až k Nejvyššímu soudu USA, který zákaz v roce 1995 potvrdil.
Ranna ’: