Ve 32 letech se bývalému Bullovi daří díky náhle relevantním Knicks.
Abych si ušetřil bolest a ponížení, nevrátím se a přečtěte si, co jsem napsal v roce 2015 poté, co Derrick Rose utrpěl třetí zranění kolena. Ale pamatuji si, co jsem se snažil naznačit: Skončil.
Chystal se podstoupit třetí operaci v rozmezí 34 měsíců a celá léta, co jsem byl lékařem, mi říkal, že kolena jsou svým způsobem důležitá. Bez jeho motoru by hlídač Bulls byl parní lokomotivou v muzeu u silnice. Oh, obrázek, který jsem určitě namaloval! Tvoje slzy se musely smísit s mými.
Jsem tak šťastný, že jsem se tak mýlil.
Rose je obrovskou součástí renesance Knicks. Přes všechny ty kurzy, které na něj byly kladeny před lety, je ve 32 letech stále relevantní. V New Yorku má průměrně 15,1 bodu a 26,9 minut z lavičky. V kariéře střílel nejlépe 40,9 % na trojky. To je hodně daleko od 22,2 %, které nastřílel jako nováček Bulls.
Příběh je mnohem lepší, protože Knicks jsou připraveni postoupit do play-off poprvé od roku 2013. Příběh je ještě horší, že si fanoušci Knicks myslí, že jsou znovu důležití. Ale pokud je to to, co je potřeba k tomu, aby se Rose konečně znovu dočkala svého, budeme se muset všichni obětovat.
Není tím hráčem, jakým byl, když v roce 2011 vyhrál cenu pro nejužitečnějšího hráče NBA, a to ani zdaleka. Dříve byl celý o explozi. Mohl dostat střelu, kdykoli a kdekoli chtěl. Nyní, když jeho kolena nemohou spolupracovat, hraje chytřeji, jako kdysi těžce vrhající nadhazovač, který se kvůli věku a opotřebení musí spoléhat na lstivost.
Stále jsou tu plováci od pěti do deseti stop, které jsme tak dobře znali v Chicagu. A je tu také srdce a úsilí, které tu byly před zraněními a nikdy neopustily prostory.
Abyste si nemysleli, že popisuji manažera týmu, který má pár minut na Senior Night, měl 27 bodů, šest asistencí, šest doskoků a tři zisky při prohře v prodloužení s Lakers v úterý večer.
Nemůžeme to nazvat náhlou proměnou, ani nemůžeme jeho úspěch připisovat jeho opětovnému setkání s trenérem Knicks Tomem Thibodeauem, jeho bývalým trenérem v Chicagu. Posledních pár let hraje dost dobře, i když v relativní neznámosti. Po všech těch zraněních kolena na začátku své kariéry mám pocit, že by měl každou sezónu vyhrát NBA Comeback Player of the Year.
Pokud nemáte rádi D. Rose, něco s vámi není v pořádku,‘‘ řekla onehdy bývalá hvězda Heat Dwyane Wade.
Jo, o tom. Stále existují lidé, kteří nemají rádi Rose. Je těžké si vzpomenout na chicagského sportovce, o jehož odkazu se diskutovalo tak vzrušeně, když hrál stejně jako Rose. Jay Cutler chvíli polarizoval, ale i jeho nejhlasitějším příznivcům se nakonec otevřely oči. To samé s Mitchem Trubiskym.
Největším Roseovým zločinem bylo říkat hloupé věci, s největší pravděpodobností věci, které mu řekli jiní lidé. To nejhloupější přišlo v roce 2014, kdy se zmínil, že sedí na zápasech Bulls s ohledem na svou postbasketbalovou budoucnost – musí chodit na promoce, mít schůzky, kam jít. Nechci být na svých schůzkách celý bolavý nebo být celý bolavý na promoci svého syna jen kvůli něčemu, co jsem v minulosti udělal. V Chicagu to šlo jako zvýšení daní.
Bulls mu v roce 2013 neprokázali žádnou laskavost, když dali světu vědět, že byl po své první velké operaci kolene lékařsky propuštěn, aby mohl hrát. Když tu sezónu nehrál, říkali mu měkký. Odtud byla otevřená sezóna pro hráče, který před dvěma lety jako nejmladší hráč v historii NBA (22) vyhrál cenu MVP. Zjistili jsme, že spousta tvrdých fanoušků Bulls v podobné situaci by je šněrovala, nebýt toho, že měli prezentaci v koláčovém grafu nebo rozvoz piva. A nebýt toho, že neměli žádné rozeznatelné atletické schopnosti.
Je hezké vidět, jak si Rose užívá úspěchu. Připadá mi to správné. Připadá mi to spravedlivé.
Kdybyste mi před šesti lety řekl, že bude hrát i v roce 2021, myslel bych si, že bude hrát golf nebo ping-pong, ne basketbal.
Kdybyste mi řekli, že v roce 2021 bude hrát na vysoké úrovni, řekl bych vám, že vám někdo ukradl mozek, šlápl na něj a vrátil ho.
Po všech těch letech a všech těch operacích Rose stále stojí vzpřímeně. Dobré pro něj. Dobré pro většinu z nás.
Ranna ’: