Joseph ‚Joe‘ Herbert umírá, vedl Marquette Photo Supply 73 let
Franklin Roosevelt byl prezidentem, když Joe Herbert začal prodávat fotoaparáty a objektivy Nabídka fotografií Marquette.
Po 73 let se pan Herbert o to a ještě více snažil. Děti zapadly do jeho obchodu na 63. ulici, aby sníly. Poznal jejich touhu, když jejich vytřeštěné oči viděly všechny Leica, Nikony, Hasselblady, Sony a Canony. Vytáhl kamery a ukázal jim, jak fungují. Pokud by chtěli čočku, ale nemohli si to dovolit, mohl by jim ji dát s klidem: Příště mi zaplať.
Starší zákazníci přišli s bagely a kávovými koláčky, aby si na chvíli poseděli. Usadili se v pohodlných křeslech, která vytáhli z holičství, které jeho bratr Pete provozoval vedle. Mohli by se svěřit s dítětem, které mělo problémy ve škole, nebo se zprávou, že lékař chtěl, aby jejich žena přišla na další testy.
Říkali jsme mu ‚kněz‘, řekla jeho neteř Carolyn Ilginis. Dali si kávu a povídali si. Řekl, že musí dostat všechno ze svého systému, a: ‚Jen je poslouchám.‘ Byl velmi dobrý posluchač.
Byl to váš sousedský strýc, řekla. Mnoho z nich mu říkalo ‚strýček Joe‘.
Bylo to jako staromódní malé město, řekla Kathy Gordon Davisová (54), která si pamatuje, že obchod navštěvovala jako malá dívka, když skladovala rádia, stereo a magnetofony. Když jsem vešel dovnitř, zeptal se mě, jak se má můj táta.
Třiadevadesátiletý pan Herbert, kterému nevadili lidé, kteří se jen dívali, zemřel podle své neteře v neděli v Domově Matky Terezy v Lemontu.
Byl prvním dítětem narozeným v Americe maďarským přistěhovalcům Peterovi a Elizabeth Herbertovým. Byli z vesnice Vemend. Identifikovali se jako dunajské Šváby – Němce, kteří se splavili po Dunaji, aby se usadili jinde. Doma se mluvilo německy a maďarsky. Jeho otec byl holič.
Mladý Joe chodil do základní školy St. Nicholas of Tolentine. Pracovní morálka, která mu pomohla strávit dlouhé hodiny v jeho podniku, byla evidentní už jako kluk. Prodával vejce od dveří ke dveřím, dělal nosiče v Golfmoor Country Clubu na 79. ulici a pracoval jako stavěč kuželek pro Marzanovu bowlingovou dráhu na 63. ulici. Řekl, že dokonce hlídal cirkusovou motorkářskou rodinu – cirkusové baviče, kteří balancovali na motorkách.
Po absolvování Lindblomské střední školy mu proražený ušní bubínek zabránil sloužit v armádě, řekla jeho neteř Mary Ann Scottová. Takže pracoval u výrobců leteckých motorů, kteří dodávali válečné úsilí – továrna Studebaker v Archer a Cicero a továrna Dodge na souši, která se nakonec stala součástí Ford City Mall.
S rukama uměl vždycky dobře, řekl Scott. Uměl opravit cokoliv.
V listopadu 1944 otevřel Marquette Photo Supply a nakonec jej přesunul o pár dveří dolů na 3314 W. 63rd St. Prodával a opravoval fotografické vybavení a zpracovával film. Jeho otec a bratr – také jménem Peter – provozovali holičství vedle. Mladíci s rodiči bydleli v bytě za obchodem.
Po desetiletí dodával vybavení studentům fotografie na mnoha středních školách, včetně Matky McAuleyové, kde Davis předsedá oddělení vizuálního umění a technologie.
Kdyby měl zákazníky, kteří měli staré foto vybavení nebo zvětšovač nebo diaprojektor, věci, které už nepoužívají, daroval by nám to, řekla. Dával by nám věci za zvýhodněnou cenu.
Zůstal by tam pozdě, kdybychom něco potřebovali, kdybychom běželi na svatbu, řekl Anthony Lullo, majitel Artlynn Photography v Evergreen Park a Lansing. Prostě fantastický člověk, majitel firmy ze staré školy.
pane Herberte pokračoval v práci až do svých 90 let, nezastaví až do konce května. Jeho rodina plánuje i nadále provozovat Marquette Photo Supply s omezeným počtem hodin, ale pouze krátkodobě.
Je to konec jedné éry, řekl Ilginis.
Pan Herbert měl rád své dva po sobě jdoucí německé ovčáky, oba se jmenovali Tanya.
V 70 letech se oženil s Barbarou Davisovou, vdovou, která se svým zesnulým manželem provozovala čistírnu Chicago Lawn. Miloval Barbaru a už nechtěl být sám, řekl Ilginis.
Kromě manželky a neteří po panu Herbertovi zůstal jeho synovec Peter, Barbariny děti Babette Meiners a Owen Davis a mnoho neteří, synovců, praneteří a prasynovců.
Návštěva je plánována na 15:00 do 21:00 Pátek v pohřebním ústavu Blake-Lamb v Oak Lawn. Pohřební mše se bude konat v sobotu v 11:00 v kapli svatyně sv. Rity z Cascia, 7740 jižní šířky, po níž bude následovat pohřeb na hřbitově Božího hrobu.
Jeho rodina plánuje zastrčit do jeho rakve nějaký film a klenotníkovu lupu, kterou používal k prozkoumávání drobných pracovních částí fotoaparátů.
Ranna ’: