USA bombardují zařízení v Sýrii používaná milicemi podporovanými Íránem

Melek Ozcelik

Nálet byl první vojenskou akcí, kterou podnikla Bidenova administrativa, která v prvních týdnech zdůraznila svůj záměr více se zaměřit na výzvy, které představuje Čína, i když hrozby z Blízkého východu přetrvávají.



Prezident Joe Biden se připravuje na virtuální setkání Asociace národních guvernérů v South Court Auditorium v ​​kampusu Bílého domu ve čtvrtek 25. února 2021 ve Washingtonu.

Prezident Joe Biden se připravuje na virtuální setkání Asociace národních guvernérů v South Court Auditorium v ​​kampusu Bílého domu ve čtvrtek 25. února 2021 ve Washingtonu.



AP

WASHINGTON - Spojené státy ve čtvrtek zahájily nálety v Sýrii zaměřené na zařízení používaná milicemi podporovanými Íránem. Pentagon uvedl, že útoky byly odvetou za raketový útok v Iráku začátkem tohoto měsíce, který zabil jednoho civilního dodavatele a zranil příslušníka americké armády a další koaliční jednotky.

Nálet byl první vojenskou akcí, kterou podnikla Bidenova administrativa, která v prvních týdnech zdůraznila svůj záměr více se zaměřit na výzvy, které představuje Čína, i když hrozby z Blízkého východu přetrvávají.

Tato přiměřená vojenská reakce byla provedena společně s diplomatickými opatřeními, včetně konzultací s koaličními partnery, řekl hlavní mluvčí Pentagonu John Kirby při oznamování úderů.



Operace vysílá jednoznačnou zprávu: prezident Biden bude jednat, aby ochránil americký a koaliční personál. Zároveň jsme jednali promyšleným způsobem, jehož cílem je deeskalovat celkovou situaci ve východní Sýrii a Iráku.

Představitelé Bidenovy administrativy odsoudili raketový útok z 15. února u města Irbíl v iráckém poloautonomním regionu řízeném Kurdy, ale ještě tento týden úředníci uvedli, že s jistotou neurčili, kdo jej provedl. Úředníci poznamenali, že v minulosti byly šíitské milice podporované Íránem odpovědné za četné raketové útoky, které byly zaměřeny na americký personál nebo zařízení v Iráku.

Kirby, mluvčí Pentagonu, v úterý řekl, že vyšetřování útoku z 15. února má na starosti Irák.



Právě teď vám nejsme schopni poskytnout určité přisouzení toho, kdo stál za těmito útoky, jaké skupiny, a nehodlám se pouštět do taktických podrobností o každém kousku zbraní, které zde byly použity, řekl Kirby. Nechme vyšetřování dokončit a uzavřít, a až budeme mít co říci, uděláme to.

K odpovědnosti za útok z 15. února se přihlásila málo známá šíitská militantní skupina, která si říká Saraya Awliya al-Dam, arabsky Brigáda strážců krve. O týden později se zdálo, že raketový útok v zelené zóně v Bagdádu zamířil na areál velvyslanectví USA, ale nikdo nebyl zraněn.

Írán tento týden uvedl, že nemá žádné vazby na brigádu Guardians of Blood.



Četnost útoků šíitských milicí proti americkým cílům v Iráku se koncem loňského roku před inaugurací prezidenta Joea Bidena snížila, i když nyní Írán tlačí na Ameriku, aby se vrátila k jaderné dohodě z roku 2015 s Teheránem. Spojené státy za předchozí Trumpovy administrativy obvinily z útoků skupiny podporované Íránem. Napětí prudce vzrostlo po náletu bezpilotního letounu řízeném Washingtonem, který loni zabil předního íránského generála Qassema Soleimaniho a mocného vůdce iráckých milicí Abu Mahdi al-Muhandise.

Trump řekl, že smrt amerického dodavatele by byla červená čára a vyvolala by americkou eskalaci v Iráku. Zabití amerického civilního dodavatele při raketovém útoku v Kirkúku v prosinci 2019 vyvolalo na irácké půdě boj o prsa za oko, který zemi přivedl na pokraj zástupné války.

Americké síly byly v Iráku výrazně zredukovány na 2 500 příslušníků a již se neúčastní bojových misí s iráckými silami v probíhajících operacích proti skupině Islámský stát.

Ranna ’: